Umělá inteligence nezlevnila práci. Zdražila nekompetenci.

Umělá inteligence práci nezlevnila. Naopak zvýšila cenu nekompetence. Lukáš Vallo, jednatel společnosti EDU Trainings, se ve svém článku pro Hospodářské noviny zamýšlí nad tím, proč je při zavádění AI do firem klíčová především znalost, jak s touto technologií správně a bezpečně pracovat.

Nasadit umělou inteligenci do firmy je dnes otázkou dnů až týdnů. Vybudovat schopnost tuto technologii skutečně používat ale trvá měsíce až roky. Právě tady se rozhoduje, komu se investice do AI vrátí a komu ne. Firemní poradu, na které vedení konstatuje, že AI zatím nepřinesla to, co se od ní čekalo, zažilo asi skoro každé pracoviště.

Pak přijde debata: špatný nástroj? Špatná integrace? Špatné zadání? Nejpravděpodobnější odpověď ale téměř nikdy nezazní, a to že na nástroji není nic špatně. Špatně je, že ve firmě nikdo nepozná, kdy se splete. V tom je zásadní rozdíl oproti předchozím vlnám digitalizace. Když se před lety zaváděl účetní systém nebo CRM, chyba byla vidět okamžitě. Faktura se nevystavila, systém spadl, data se nenačetla.

Generativní AI dělá přesný opak. Na blbě položenou otázku odpoví stejně plynule a sebejistě jako na tu dobře položenou. Chyba se neukáže na obrazovce. Ukáže se až v nabídce, kterou dostal klient, v analýze na stole vedení, nebo v rozhodnutí, které firmu něco stálo. Technologie, která neumí signalizovat vlastní selhání, přesouvá odpovědnost na člověka. Z otázky nákupu softwaru se tak stává otázka vzdělávání.

Umět s AI mluvit nestačí

„S AI se každý naučí pracovat sám, vždyť je to intuitivní.“ To je pravda, ovládání je intuitivní. Jenže kompetence neznamená umět napsat dotaz. Je to schopnost rozpoznat hranice systému, ověřit výstup před použitím, chránit citlivá data a vědět, jak s chybou pracovat. Experimentováním se člověk naučí vytvářet odpovědi, které působí přesvědčivě. Nenaučí se ale automaticky rozpoznat, kdy jsou nesprávné, což je právě to riziko, které může firmu ohrozit. Evropský zákonodárce tuto potřebu pojmenoval dříve než většina podniků.

Od 2. února 2025 platí ustanovení AI Actu o takzvané AI gramotnosti. Firmy, které AI systémy používají, jsou povinny zajistit, aby lidé, kteří s nimi pracují, měli dostatečnou úroveň znalostí. Netýká se to jen IT firem. Týká se to každého zaměstnavatele, jehož lidé s pomocí AI píšou texty, třídí životopisy nebo připravují podklady pro rozhodnutí. Současné průzkumy ukazují, že zaměstnanci AI používají mnohem více, než si firmy myslí, často přes vlastní účty a veřejné nástroje bez jasných pravidel. Což riziko chyby i úniku citlivých dat násobí.

Znalosti mají čím dál kratší trvanlivost

Podle Future of Jobs Report, který loni vydalo Světové ekonomické fórum, se do roku 2030 promění 39 procent zásadních pracovních dovedností. Model, kdy firma jednou ročně vybere několik školení a rozešle pozvánky, při této rychlosti změn přestává fungovat. Vzdělávání se musí stát běžnou provozní součástí práce, lišit se podle role a měřit se výsledkem, ne počtem odsezených hodin. S tím souvisí i otázka důvěryhodnosti informací. Když je informace dostupná zdarma a okamžitě, sama o sobě ztrácí hodnotu. Cenná je až ověřená kompetence, potvrzená nezávislým standardem, ne jen interním razítkem. Proto mají autorizovaná školení a certifikace pořád svůj význam.

Pohled z druhé strany

V EDU Trainings zprostředkováváme firmám v Česku a na Slovensku autorizovaná školení předních světových výrobců technologií, například Microsoftu, Dell Technologies nebo Red Hatu. Viděli jsme několik technologických vln a všechny mají společný závěr: rozdíl mezi firmami, kterým se investice vrátila, a těmi ostatními nebyl v technologii samotné.

Byl v tom, zda současně s ní rozvíjely lidi, kteří ji používají. Firmy, které dnes berou vzdělávání jako zbytný náklad, budou za pár let vysvětlovat, proč se jim drahá technologie neprojevila ve výsledcích. Ty, které ho berou jako součást investice, tuto debatu vést nebudou. Umělá inteligence práci nezlevnila. Jen výrazně zdražila nekompetenci.